Predpoveď počasia
Meteorologie je věda zabývající se atmosférou. Studuje její složení, stavbu, vlastnosti, jevy a děje v ní probíhající, mezi jinými především počasí. Výsledkem poznatků meteorologie je možnost se 70–80% přesností předpovědět počasí na příštích několik dní. Předpověď počasí je nezbytná v mnoha odvětvích lidské činnosti. Od plánování aktivit ve volném čase, až po dopravu, zemědělství apod. O vývoj a předpověď počasí se lidé zajímali již od pradávna. První funkční hygrometr sestavil kolem roku 1500 n.l. Leonardo da Vinci. Klasická konstrukce jeho vlhkoměru byla založena na hygroskopických vlastnostech lidských vlasů, které mění svou délku v závislosti na vlhkosti. Změna délky vlasů byla pak přes pákový převod zobrazována ručičkou přístroje. O sto let později pak Galileo Galilei spolu se svými žáky konstruoval první kapalinové teploměry. První barometr byl sestrojen v roce 1644 Janem Evangelistou Torricellim. Byla to skleněná trubice se rtutí, pracující na vzájemném vyrovnávaní tlaků, podobně jako spojené nádoby. V současné době se pro předpověď počasí v globálním měřítku používá družicová meteorologie, která sleduje velká území, studuje jednotlivé vrstvy atmosféry a proudění vzduchu v těchto vrstvách.
Meteorologické stanice JVD pracují na principu porovnávání změny tlaku vzduchu, případně vlhkosti, které ve většině případů předcházejí změně počasí.
